Sluchátka

Sluchátka jako taková, u kterých je membrána součástí magnetického obvodu již neexistují. Nejčastěji bývají připojená třeba k počítači či telefonu pomocí konektoru zvaného jack. Některá sluchátka v sobě integrují i přijímač rádia. Na trhu nesmí chybět i bezdrátová sluchátka, která využívají rádiových vln nebo infračerveného světla. Za vynálezce sluchátek se považuje Američan Nathaniel Baldwin v roce 1910.

Sluchátka dělíme podle více způsobů.

Sluchátka podle způsobu usazení:

Circumaurální sluchátka

Tento typ sluchátek obepíná celé ucho. Náušníky jsou kožené, textilní. U těch dražších se pak používá velur nebo umělá či pravá kůže. Tato konstrukce je známá svou velmi dobrou izolací, která umožňuje posluchači nevnímat okolní svět. Je tam ovšem nevýhoda zpocených uší, ale pouze u modelů s uzavřenými mušlemi. Jsou využívány především pro domácí a studiové modely.

Supraaurální sluchátka

To znamená, že sluchátka leží přímo na uchu. Naúšníky jsou často vyráběny z molitanu či koženky. Tato konstrukce se využívá hlavně u přenosných modelů, výjimečně u modelů domácích.

Intraaurální sluchátka

Umisťují se přímo do ucha. Dělí se na špunty a pecky.

Pecky

Nachází se u vyústění zvukovodu. Dodávají se k přenosným přehrávačům. Se zvukovou kvalitou je to u tohoto typu na bodu mrazu, o tom svědčí také nízká cena, která začíná již na dvaceti korunách.

Špunty

Zasouvají se přímo do zvukovodu. Mají převážně silikonový či pěnový nástavec, který zacpe zvukovod, díky čemuž posluchač nemůže být rušen během poslouchání své oblíbené hudby. Špunty se vyrábí i na míru, a to podle otisku uší. Často je můžeme vidět u hudebníků, kteří je používají během koncertu. Levné špunty nejsou samozřejmě tak zvukotěsné jako ty dražší. Špunty mohou také obsahovat více měničů v jednom sluchátku.

Podle provedení mušlí:

Otevřená sluchátka

V tomto případě jsou mušle z vnější strany vyrobeny ze zvukově propustného materiálu, což umožňuje přirozenější reprodukci. Posluchač je v tomto případě rušen zvuky z okolí a navíc ruší lidé kolem vás, protože tyto sluchátka nehrají pouze vám do uší, ale i do okolí.

Uzavřená sluchátka

Mušle jsou ze zvukově nepropustného materiálu. Posluchač buďto neslyší zvuky z okolního světa nebo jen velmi těžko. Sluchátka také nehrají do světa, ale hubku či jiné zvuky slyšíte pouze vy. Levnější sluchátka mají nevýhodu v tom, že zvuk je nekvalitní, tudíž je lepší si v tomto ohledu připlatit.

Polootevřená/polouzavřená sluchátka

Někdy se setkáte také s tímto termínem. Výrobci tohoto typu takto označují sluchátka, v jejichž mušli je z vnější strany méně otvorů než u těch plně otevřených.

Podle impedance:

Sluchátka nízkoimpedanční

Tento typ patří prakticky mezi ty nejrozšířenější. Používá se k moderním přístrojům, jako jsou počítače, mobilní telefony, přehrávače, rozhlasové přijímače nebo televizory. Tyto sluchátka bývají konstruována nejčastěji jako stereofonní, což znamená, že do jednoho systému je přiváděn signál samostatně a nezávisle. Impedance elektroakustického systému se pohybuje v jednotkách, někdy i v desítkách ohmů. Je tedy docela srovnatelná s impedancí běžných reproduktorů i s výstupní impedancí běžých polovodičových zesilovačů. Měnič u těchto sluchátek je zkonstruovaný na bázi magnetodynamického principu, který je stejný jako u běžných dynamických reproduktorů. Systém má takovou konstrukci, že plastová membrána je spojena mechanicky s prstencovou válcovou cívkou, která kmitá v kruhové vzduchové mezeře silného permanentního magnetu.

Sluchátka vysokoimpedanční

V minulosti byla často nazývána jako sluchátka vysokoohmová, ale byl to velice nepřesný výraz. Do této kategorie jsou řazeny převážně typy sluchátek, která byla používána v minulosti u vojenské vysílací techniky, ke komunikačním přijímačům či k jednoduchým přijímačům. Konstrukce těchto sluchátek je výhradě jako u supraaurální uzavřená monofonní, což znamená, že je do obou mušlí přiváděn stejný signál. Impedace elektroakustického systému se většinou pohybuje ve stopkách a někdy až v tisících ohmů. Je velmi srovnatelná s výstupní impedanci elektronkových zesilovacích stupňů. Měnič u těchto sluchátek má konstrukci dělanou na magnetoelektrickém principu, který způsobuje, že kovová membrána přes pólové nástavce trvale mírně přitahuje permanentní magnet. Při připojení k cívkám, které mají veliký počet závitů jemného měděného drátu, se vytváří druhotné magnetické pole, které se buďto sčítá nebo odečítá s polem vytvářeným trvalým magnetem.

Podání prostoru

Pokud budete poslouchat stereofonní nahrávku, všimnete si, že prostorový vjem ve sluchátkách je jiný než při poslechu přes běžnou reproduktorovou soustavu. Není tak vůbec možné rozeznat, jak daleko a jakým směrem od nahrávacího zařízení byla umístěna kapela. Binaurální nahrávky jsou tak určeny pro poslech přes sluchátka.

Nové technologie

Při výrobě jakýchkoliv sluchátek se používá celá řada různých materiálů, jako je kůže, ať už pravá či nepravá, molitan, koženka a další. Nespočet výrobců se může pochlubit použitým materiálem na kabely, konektory či v konstrukcích, které nejen, že zlepšují veškeré technické parametry, ale také odstraňují nedostatky dané technologií. I zde je jak v ostatních oborech poslední trend využití všem dobře známé nanotechnologie. Jak příklad si dáme třeba jednu nejmenovanou firmu, která u vybraných modelů začala používat ochrannou nanovrstvu, která slouží mimo jiné i jako výborná ochrana před vlhkostí způsobené deštěm či sněhem.